Fotograf Vojta Hurych

PĚT KNIH, KTERÉ MĚ DOKÁŽÍ ZNOVU NAKOPNOUT

Na konci prosince jsem si sedl k počítači a chtěl sepsat, jaký jsem měl rok. Dělá to spoustu lidí, takže bych měl taky, říkal jsem si, jak je u mě špatným zvykem. Shrnul bych, koho a co mi ten rok dal i vzal, co jsem se převratnýho naučil, kdy jsem se choval jako osel nebo kdy jsem byl nejšťastnější. Abych nevybočil z obecně platných standardu těchto ročních reportů, přidal bych povídání o tom, jak jsem hodně ztloustl a pak zase trochu zhubnul. Nebo jak mi poprvé za sedm let nevěsta řekla, že lituje rozhodnutí vzít si mě na svatbu za fotografa.

A tak jsem psal a psal, až mi došlo, že nedokážu ty myšlenky přenést “na papír”, aby to mělo hlavu a patu. Nejspíš to bylo tím, že jsem poslední roky psal maximálně tak e-maily a to mě kdysi psaní částečně živilo. Určitě to bude taky tím, že už tolik nečtu, což je naprostej základ psaní, že. Navíc jsem si uvědomil, že jsem se vlastně jen chtěl vypsat z pocitu, že ten rok byl jako na houpačce, která se časem nenápadně proměnila v mlýnské kolo.

Prostě to byl rok plný osobního rozvoje, který občas zabolel, proto už z principu nemůžu říci, že za něj nejsem vděčný. Navíc, jak jsem psal tady, byl to nejštědřejší rok v mém životě, jelikož se narodila Josefína. Takže jsem nějaký uplakaný shrnutí roku hodil do koše a řekl si, že vám raději sepíšu pět knih, ke kterým se pravidelně vracím, když cítím, že mi takříkajíc spadl řetěz. Některé z nich jsem četl už třikrát. Vždy to bylo s předsevzetím, že moudra v nich obsažená přetavím do svého života, aby se mnou tolik nelomcoval, když se zrovna nedaří. Ale bacha na největší úskalí knih z kategorie osobního rozvoje. Jejich vlastnictvím ba ani jejich přečtením se nic nezmění, pokud si rady v nich nevemete za své a neuděláte z nich každodenní praxi. Není to samozřejmě nic nového pod sluncem. Zkrátka pokud chcete dojít pocitu naplnění, je potřeba na sobě soustavně a tvrdě makat. To je poselství mého předešlého roku. Být úspěšný totiž umí každý, padnou na hubu a zvednout se, jó, to už nedává každý...


Tak pojďme na to:

1/ Na volné noze – Podnikejte jako profesionálové – Robert Vlach

Letos to bude 8 let, co mám živnostenský list. Kéž by v době, kdy jsem si ho pořizoval, existovala tato kniha nebo kéž bych věděl dříve o školení Roberta, které pořádá pro ty, kteří se chtějí stát skutečnými profesionály.

Takže jestli chcete začít podnikat, hned po tom, co si koupíte doménu s vašim příjmením, přečtěte si tuto knihu. Tvorba logíska i vizitky opravdu počká. Pokud už podnikáte, ale stále máte e-mail na seznam.cz nebo vám nic neříká pojem “finanční plán” či “procesní řízení”, dost pravděpodobně vám tato kniha otevře oči a nejen to. Je to prostě abeceda podnikání. Přečtěte jí. Dvakrát!

Můj rozhovor pro portála Na volné noze, který je mimo jiné velkým zdrojem skvělých článků o podníkání.

 

2/ Velmi osobní kniha o zdraví – Margit Slimáková

Troufám si tvrdit, že jsem kromě pojídání prány a frutariánství vyzkoušel snad všechny typy diet a stravovacích režimů. Taky jsem absolvoval i řadu tréninkových plánů. Všechny byly (hlavně pro mé okolí) šílené. Výsledkem byl vždy jen ukázkový džou džou efekt, protože jsem nic z toho nedokázal udržet déle než čtvrt roku (krom vegetariánství). Margit sleduju řadu let, tuším, že je to od doby, kdy se začala věnovat stravování ve školních jídelnách. Už tehdy byla jako zjevení, přesto čitelná a upřímná. Sami sebe jste se museli ptát: “jasně, to dává smysl, proč se tím nikdy neřídí?!"

Když jsem dočetl její knihu, potěšila mě. Není to ale kniha o hubnutí. Je spíš o zdravém selském rozumu a jak jeho pomocí podepřít vlastní přístup k osobnímu i pracovnímu životu. A v čem mě ovlivnila nejvíc? Už kašlu na dočasná řešení. Místo toho jdu malými krůčky vstříc dlouhodobým změnám. Jediná dieta, kterou držím, je od mediální masáže pomíjivých výživových i lifestyle trendů.

 

3/ Dávat a brát: Skrytá dynamika úspěchu – Adam Grant

Občas se mě někdo opatrně ptá, proč věnuju úsilí dobročinným projektům, když mi zabírají tolik času, který bych mohl jinde přetavit v peníze na umoření sekery na hypotéce? Kdysi mi maminka řekla, že co do života dáš, to se ti vrátí. Nejspíš tím popisovala příčinu a následek. O tom (pro mě) tahle kniha je. Dávat je totiž lepší než jen brát. Rozhodně to nezní jako návod na úspěch, že?

Lidé se podle této knihy dělí na dárce, příjemce a směnárníky. Dárci se pro druhé vždy rozdavají. Příjemci naopak druhé vysávají. Směnárníci se chovají podle toho, kdo stojí proti nim. Dárcům pomohou a příjemcům moc rádi zatopí. V knize se dozvíte, že se při hodnocení úspěšnosti podnikatelů dokola omílá jedna polopravda: dárci končí poslední, protože s nimi většinou každý může snadno vymetat. A kdo je nejúspěšnější? Opět dárci! Překvápko? Jsou to ale racionální dárci, kteří rádi pomáhají, ale zároveň dokážou rozpoznat příjemce, který se umě maskuje za dárce. Nechcete se sebou nechat už orat? Tak si tuhle knihu přečtěte. Že asi nejste dárce? To nevadí, i tak pro vás mám dobrou zprávu. Nikdy není pozdě stát se racionílním dárcem!

Účastníci 3.ročníku Festivalu svatebních fotografů, který spolupořádám a jehož prostřednictvím jsme na dobročinné účely darovali již 305 172 Kč.

Jsem hyperaktivní a mám fakt velké sklony k přelétavosti a nesoustředěnosti. Myslím, že každý, kdo kdy okusil život na volné noze, vám potvrdí, že ten jediný, kdo vás donutí pracovat, jste vy sami. A právě v tomto nekonečném boji mě inspirují dvě následující knihy. První mi pomohla určit, co je důležité a na to se hluboce soustředit, druhá mi neustále připomíná, že to, co se mi nechce dělat, tak to je potřeba udělat jako první.

 

4/ Hluboká práce – Cal Newport

Kniha Hluboká práce je ve zkratce o tom, že pokud chcete dosáhnout lepších než průměrných výsledků, musíte se naučit vybrat, co je důležité a do toho se naplno ponořit. To je samozřejmě v éře internetu, multitaskingu a očekáváné trvalé dostupnosti dosti obtížné. Nechcete-li dál zůstávat v šedém průměru, nezbývá vám nic jiného, než se prostřednictvím této knihy naučit, jak vytěžit maximum ze svých schopností – právě pomocí hluboké práce. V knize najdete spoustu příkladů, jak extrémně úspěšní lidé praktikují v různých formách hlubokou práci, nebo jak byli právě hlubokou prací stvořeni. Samozřejmě vám nikdo neslibuje, že se tak stane i ve vašem případě. Víte, dokud se do něčeho opravdu pořádně neopřete, nezjistíte, kde leží vaše limity. A i kdyby na konci toho snažení bylo zjištění, že prostě na víc nemáte, je to furt lepší, než být na sebe donekonečna naštvaný, že jste se to vůbec nepokusili zjistit. Takže i cesta je cíl!

 

5/ Válka umění – Steven Pressfield

Máme dva životy. Ten, který žijeme a ten, který chceme žít. Tato kniha vám může ukázat cestu, jak žít ten druhý, kde se dějí zázraky vykoupené tvrdou, soustředěnou a hlavně souvislou prací. 

 

Takže tak. Tyhle knížky mi hodně zamíchaly prioritami a návyky. Výsledek je ten, že většinou usínám s pocitem, že jsem daný den udělal to nejlepší, na co jsem měl. A to není rozhodně pocit k zahození! Už kvůli vám doufám, že většinu z nich znáte. Pokud ne, tak upalujte do nejbližšího knihkupectví a přečtěte si je. Ale hlavně, držím vám palce, ať jejich názvy zrealizujete! :) 

Mohlo by vás zajímat

Prostor pro vaše komentáře

Martina Gebarovska (03. 02. 2019 19:11)

Super, Vojto, ted jsem 3/ a 4/ naládovala do Kindlu a těším. Díky moc!

martin (05. 02. 2019 21:03)

výživnej seznámek vojto! část potvrzuji: rozečtená volná noha, ježíšek přinesl osobní zdraví manželce, válka mě nakopla jako už dlouho nic... zbytek připisuji na seznam :) a mimochodem, palec nahoru fotkám!

Vojta Hurych (06. 02. 2019 14:30)

Děkuju Martino a Martine :)

728 159 444 zavolejte mi

Mánesova 925, Hradec Králové stavte se na kafe

vojta@hurych.cz napište mi

Aby vám u mě na webu všechno dobře fungovalo, používám cookies.